Jubilejní ročník SHF vkročil do své druhé poloviny. Na jaké projekty se nejvíce těšíte jako dramaturg a ředitel festivalu?
V nejbližších dnech nás čeká vystoupení mužského sboru Orpheus ze Lvova, které jsem měl možnost poprvé naživo slyšet před více než rokem a byl jsem z jejich hudby natolik unešený, že jsem se okamžitě rozhodl zprostředkovat tento můj osobní zážitek také posluchačům Svatováclavského hudebního festivalu. O víkendu nás pak čekají dva zajímavé projekty, na kterých vystoupí dětský sbor Kantiléna pod vedením šéfa opery NDM Jakuba Kleckera a v kostele sv. Václava unikátní provedení Janových pašijí estonského skladatele Arvo Pärta, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů současnosti. Tato celovečerní „minimalistická“ skladba patří mezi nejzajímavější autorovy skladby a lze ji považovat za novodobý protějšek slavných Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha, avšak zkomponovaných o dvě stě padesát let dříve. Netradičním a zároveň unikátním festivalovým projektem rozhodně bude „Balet v kostele“ v podání Pražského komorního baletu a doprovodu živé hudby tří českých skladatelů: Janáčka – Sommera – Smetany, a to v interpretaci Zemlinského kvarteta, které se řádí k nejlepším českým smyčcovým kvartetům. Provedení tohoto večera bude zaznamenávat Česká televize. Za největší hvězdu letošního jubilejního ročníku SHF však považuji fenomenální houslistku Isabelle Faust, která ozdobí svou sólovou hrou naše „narozeniny“. Kritiky o její hře hovoří takto: „Zvuk jejích houslí je plný elánu a vášně, úplně člověka elektrizuje… Má v sobě ale i odzbrojující vřelost a líbeznost, která dokáže odhalit skrytou lyričnost skladby,“ píše o excelentní německé houslové virtuosce list New York Times. Tento jedinečný koncert si rozhodně nenechejte ujít!!!
Patnáctým rokem stojíte v čele prestižního mezinárodního hudebního festivalu, který se specializuje na provoz duchovní a tzv. staré hudby v sakrálních prostorách. Pokud bychom se vrátili do roku 2003, jak napadne mladého místecko-ostravského klarinetistu realizovat koncerty právě v kostelích a ještě se orientující na hudbu především baroka a klasicismu?
U zrodu Svatováclavského hudebního festivalu stálo hned několik významných umělců, se kterými jsem řadu hodin po nejrůznějších koncertech diskutoval o našich zážitcích a zkušenostech s koncerty realizovanými v kostelích. Celý Moravskoslezský kraj měl a bohužel stále má velký handicap v tom, že zde nemáme příliš mnoho vhodných koncertních prostor k organizování koncertů „vážné“ hudby. K tomu ještě přibyl fakt, že se (a to především v zahraničí) stále více a více začala prosazovat stará hudba provozována na historických nástrojích, čemuž jsem hned od počátku propadl a rozhodl jsem se systematicky koncerty tohoto druhu prezentovat a realizovat. A to mě drží až dodnes.
Tak jsem se nakonec rozhodl tento nový festival koncipovat jako festival duchovní a tzv. staré hudby, jehož koncerty jsme zasadili výhradně do sakrálních prostor. Bylo mi hned jasné, že je potřeba odstartovat velkoryse a zároveň nedat prostor pochybnostem o potřebnosti rozvíjet živou kulturu právě v našem regionu. Proto jsem připravil dramaturgii prvního ročníku hned ze startu s 31 koncerty (zahajovací koncert: Martina Janková – soprán, komorní orchestr Camerata Janáček), a to den po dni od svátku Svatého Václava (28. září) až po státní svátek Vznik Československa (28. října). Dnes považuji tento krok za jeden z mých nejzásadnějším životních rozhodnutí. Za těch uplynulých patnáct let jsme zrealizovali na 750 koncertů a výrazným způsobem ovlivnili kulturně-společenské dění celého kraje. Dnes si dovolím říci, že Svatováclavský hudební festival je neodmyslitelnou součástí živé kultury a to také za hranicemi Moravskoslezského kraje a je vyhledávaným hudebním festivalem.
S jakými problémy jste se ve stavu festivalového zrodu potýkal a jaké řešíte teď?
Na počátku bylo probléme téměř všechno. Nikdy před tím jsem nic podobného neorganizoval a tak bylo nutné se vše potřebné naučit. Naštěstí jsem měl mnoho dobrých vzorů ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že jsem docela vnímavý a pozorný, jsem si velmi brzy osahal znalosti a návyky potřebné k dobrému vedení a realizaci festivalu podobného typu jako je ten náš. Rozhodně jsem měl také neskonalé štěstí a dobrou volbu při přípravě dramaturgie a oslovování umělců. S řadou z nich nás dodnes pojí blízká přátelství. Po úspěšném prvním ročníku, kdy hned od počátku byl nesmírný zájem o naše koncerty, mi bylo jasné, že mě čeká velká práce se zajištěním potřebných financí k realizaci následujících ročníku. Úplnou samozřejmostí je, že se od vás každoročně očekává, že budete přinášet stále lepší a věhlasnější umělce. To s sebou logicky přináší geometricky narůstající výdaje, které souvisejí se všemi stránkami festivalu od honorářů počínaje a reklamou konče. Dnes zajišťuje chod festivalu skvělý tým, který čítá pět mimořádně schopných kolegů, bez kterých bych si v současné době nedokázal vůbec představit pracovat, a to v rozsahu plných 100 koncertů, jež realizujeme v průběhu celého roku 2018. Možná je to poněkud troufalé, ale dovoluji si tvrdit, že je Svatováclavský hudební festival ve svém jubilejním 15 ročníku již dostatečně zapsán a stabilizován, což na druhou stranu každoročně potvrzuje jeho kladným hodnocením a také skutečností, že se zařadil mezi deset nejprestižnějších českých festivalů. To považuji za zázrak, protože bych něčemu podobnému před patnácti lety vůbec nevěřil. Podstatné však je, že nyní jsme takto označováni a zároveň respektováni. Před námi nyní stojí zásadní rozhodnutí, kam směřovat a jak nadále rozvíjet náš festival. K tomu již postupně připravujeme celou řadu doprovodných programů, ale také oslovujeme nejprestižnější umělce a soubory z celého světa. Co nám stále trochu chybí, je finanční podpora především ze soukromých zdrojů. Jsem přesvědčen, že po této stránce je Moravskoslezský kraj značně znevýhodněn a shánění finančních prostředků je zde téměř nemožné! Upřímně jsem zvědav na čas, kdy si vedení firem, ale také menší podnikatelé uvědomí potřebu investovat a systematicky podporovat živé umění a rozvoj kultury v místě, kde generují své zisky. Až potom budeme moci hovořit o prosperující a kulturní společnosti.
Jakmile koncem září festival skončí, co to znamená pro jeho ředitele?
Hned v sobotu 29. září odjíždím do Wrocławi na mezinárodní klarinetový festival, kde budu hrát na závěrečném koncertu společně se Zemlinského kvartetem hudbu Leoše Janáčka a mého milovaného Johannese Brahmse. Jako ředitele festivalu mě však v nejbližší době čekají „krušné“ chvíle, protože je před námi řada grantů na rok 2019, kdy se blížíme jasnému tvaru dramaturgie příštího ročníku, ale také vyhodnocení průběhu právě toho letošního 15. ročníku SHF. Do prosince 2018 budeme ještě realizovat zbývajících 30 koncertů, kterými naplníme magické číslo „100“ – těmito 100 koncerty totiž oslavujeme 100. výročí vzniku Československé republiky. A pochopitelně nemůžu opomenout mé pedagogické působení na Fakultě umění Ostravské univerzity, kde na mě čekají mí současní i noví studenti klarinetové hry, a na to se upřímně moc a moc těším.
(em–if)