Program

Adam Václav Michna (1600–1676): Loutna česká v svátek, v pátek, v kostele, při stole jak se líbí v každou chvíli, radostně, žalostně, spasitedlně znící, složená a vydaná od Adama Michny z Otradovic Jindřicho-Hradeckého L.P. 1653. (rekonstrukce partu druhých houslí Adam Viktora)

Na rozdíl od České mariánské muziky a Svatoroční muziky, které lze označit za zpěvníky, popř. kancionály, třebaže nikoli ve zcela běžném slova smyslu, je Loutna česká souborem jiného druhu. Loutna česká je cyklus třinácti písní soustředěných kolem jednoho tematického těžiště – mystického sňatku božského Ženicha (Krista nebo Boha Otce) s panenskou Nevěstou – Pannou Marií, která ovšem v poněkud jiné rovině představuje i křesťanskou lidskou duši. Označení Ježíše za Chotě nebo Ženicha koresponduje s biblickými podobenstvími o desíti družičkách a o hostech na svatbě. O tento metaforický obraz Krista jako nebeského Ženicha, který s láskou hledá svou Nevěstu a vstupuje s ní do manželského svazku, se v křesťanské tradici opírá alegorie církve jako nevěsty Kristovy; ani tuto alegorickou interpretaci nelze z Michnových textů vyloučit. Obvyklé východisko křesťanské mystické erotiky – Píseň písní – má v nich však svůj podíl jen do velmi malé míry.
Přestože Michnova Loutna česká nebyla dochována kompletně, stala se jednou z nejznámějších českých barokních skladeb. Díky unikátnímu nálezu dobového tisku partu prvních houslí muzikologem Petrem Daňkem roku 2014 bylo možné rekonstruovat hlas druhých houslí a představit publiku toto Michnovo dílo v její původní podobě. Poprvé byla Loutna česká v rekonstruované podobě provedena dne 23. prosince 2014 souborem Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory,
a to v rámci koncertního cyklu České hudební baroko – objevy a překvapení. Koncert proběhl v Rytířském sále Velkopřevorského paláce v Praze. Světovou premiéru CD nahrávky realizoval Ensemble Inégal v březnu roku 2015 pro vydavatelství NIBIRU v kapli Piaristického kláštera ve Slaném, tedy v objektu, kde došlo k cennému nálezu partu prvních houslí.