Koncertní řadou Hudební výlety rozeznívá SHF akusticky a architektonicky nejzajímavější kulturní i technické památky regionu. Nyní nabízí polku, židovskou, ale i barokní a klasicistní hudbu. Více přiblíží Eva Františáková, manažerka festivalu.
Aktuálně probíhá finále Svatováclavského hudebního festivalu, který se letos zaměřil především na Rok české hudby. Nabídnou i navazující Hudební výlety českou hudbu v zajímavých projektech?
Česká hudba aspoň letos konečně hraje prim opravdu ve všech koutech naší země! My začínáme převážně nevážně s našim prvním podzimním koncertem 5. října s názvem POLKATIME. Je to nový projekt mimořádně talentovaného rodáka z Havířova, dnes špičkového jazzového kontrabasisty a skladatele, Jiřího Slavíka. Sestavil k tomu kapelu prvotřídních muzikantů z oblasti folkloru, klasiky i jazzu – jeho Polka-Boys, kteří společně s muzikantským vtipem i nadšením budou hrát taneční polky. Někdy jednoduše, jindy virtuózně a v synkopách jako u ragtime, zazní také díla Smetany, Dvořáka, ale i úžasná hudba Limonádového Joea. Osobně se na to moc těším, na tu ryzí muzikantskou energii. Koncert se navíc bude konat v bývalém Divadle hudby – Staré aréně v centru Ostravy, kde si k poslechu můžete dát i „pivečko, ten nebeský dar“, což tu bezstarostnou atmosféru ještě podtrhne.
Už šest let rozezníváte i zámecké a technické prostory celého regionu, kam můžeme nyní zavítat na opravdový Hudební výlet?
Snažíme se vyhledávat opravdu unikátní prostory, které jsou ale vhodné i akusticky, aby si návštěvníci mohli vychutnat jak danou architektonickou stránku a historii daného objektu, tak ale samozřejmě i tu hudební. Naším rozhodnutím je přivážet špičkové projekty i do těch nejmenších obcí. Letos začínáme už tradici na nově rekonstruovaném zámku Nová Horka u Studénky (koncert 17. 11. „Konverzace“ flétny a perkusí), který většina lidí ani nezná… Fungoval totiž hodně dlouhou dobu jako domov pro postižené děti. Před pár roky byl rekonstruován krajem a sídlí v něm Muzeum Novojičínska – s ním úzce spolupracujeme a konáme koncerty i na zámku v Kuníně, kde je skvělý pan kastelán, nebo v Muzeu nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici, kam jsme přivezli jazzové projekty, ale i tzv. starou hudbu.
Překvapivě má tato moderní výstavní hala skvělé zvukové parametry, takže jsme našli po řetízkových šatnách Dolu Michal další bezvadný technický prostor pro koncerty. Mezi tatrovkami zazní nyní Velkolepá komorní hra (19. 10., Beethoven: Septet / Schubert: Oktet) díky, dovolím si říct asi po Pavel Haas Quartet druhému nejlepšímu českému smyčcovému kvartetu, Bennewitzovu kvartetu, a to spolu s interpretačními špičkami, co se týče dechové sekce, včetně hráčů České filharmonie. Ještě jednou se pak vrátíme Hudebním odkazem sefardských Židů (9. 11., Eliška Tesařová, Marian Friedl ad.). Nejbližším koncertem na zámcích jsou Barokní fanzatie, kterými rozezníme 13. října zámek Frýdek díky evropsky uznávané flétnistce Janě Semerádové (barokní příčná flétna) a Christophu Urbanetzovi (viola da gamba). Zde máme dokonce nový abonentní cyklus, který hodláme v novém roce opět realizovat. V listopadu zavítáme i s koncertem na zámek Paskov.
Ředitel festivalu, klarinetista a pedagog Fakulty umění, profesor Igor Františák se zde objeví i konečně jako interpret – především v novém Koncertním sále fakulty a pak v listopadu v barokním programu.
Ano, myslím, že po té smršti, co nás letos na festivalu čekala nejprve v podobě neustálé fluktuace na postu produkčního a následně kvůli povodním, se na to hraní upřímně těší. Víte, on by nejradši opravdu zůstal ředitelem a dramaturgem v tom pravém „vysokém“ slova smyslu, místo toho letos i stěhoval židle, světla a nástroje dodávkou… Jenže najít někoho, kdo by byl spolehlivý a opravdu festivalem žil tak jako my, je rozhodně nesnadné. A tak zůstáváme v tom „tvrdém jádru“ opravdu jen tři a upřímně řečeno už je to nesmírně únavné a vyčerpávající. Navíc, když já s kolegyní pečujeme celkem o pět malých dětí a chceme se jim pochopitelně věnovat.
Hudba je pro Igora na prvním místě, i proto dokázal vybudovat jeden z největších festivalů klasické hudby v Česku a dostat se na takovou interpretační úroveň, že se souborem klasicistních basetových rohů Lotz Trio patří k pěti takovým souborům na světě! Těšit se na něj nyní můžete jak ve zmíněné Velkolepé komorní hře (18. 10. – Fakulta umění, 19. 10. – Kopřivnice), kterou i zaznamenali nedávno na oceňované CD, tak i v trojici pozdně listopadových koncertech v kostelích – 22. 11. – Brušperk, 23. 11. – Ostrava-Zábřeh, 24. 11. – Sudice). Ty si upřímně užívá s virtuózním pianistou Markem Kozákem, mladým talentem původně právě z Brušperku. Nyní vystoupí tento držitel mnoha mezinárodních cen v roli varhaníka, a to navíc s další začínající hvězdou, sopranistkou Karolínou Levkovou, která doplnila původní trio na přání Evy Dřízgové.
Je nějaký koncert, na který se vyloženě těšíte vy sama?
Jednoznačně se těším jak na zmíněný POLKATIME kvůli jeho muzikantské uvolněnosti, která je mi blízká, tak i na projekt Ondřeje Rumla s Matej Benko Quintetem, který probudí „české jazzové standardy tří strážníků“ – Ježka, Voskovce a Wericha (19. 11. – Fakulta umění Ostravské univerzity). Život je jen náhoda a musíme si jej užít!
