Jan Štáva (*1988, Brno) se od útlého mládí profesionálně věnuje zpěvu, zejména pod vedením své matky, učitelky zpěvu a operní pěvkyně Zdeňky Rybecké. V letech 2007–2012 na brněnské Janáčkově akademii múzických umění studoval ve třídě doc. Zdeňka Šmukaře. Od ledna 2010 je členem Janáčkovy opery Národního divadla v Brně, kde k jeho repertoáru patří role Mefistofeles (Faust), Leporello (Don Giovanni), Don Alfonso (Cosí fan tutte), Král (Aida), Gremin (Evžen Oněgin), Basilio (Lazebník sevillský), Kecal (Prodaná nevěsta), Paloucký (Hubička) či Alvise Badoero (La Gioconda). V roce 2011 debutoval v pražském Národním divadle rolí Osmina (Únos ze serailu). Od té doby zde vystoupil v řadě jiných postav, mj. jako Leporello (Don Giovanni), Král (Aida), Figaro a Bartolo (Figarova svatba), Sarastro (Kouzelná flétna) nebo Sparafucile (Rigoletto). Je i stálým hostem opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde ztvárnil například Collina (Bohéma), krále Hydraota (Armida), Claudia (Hamlet), Markýze (Mirandolina) nebo Kecala (Prodaná nevěsta), kterým se také prezentoval při otevření Nového divadla v Plzni v sezoně 2014/15. V zahraničí působil mimo jiné v Opéra de Paris, v operních domech v Montpellier a Nantes/Angers opéra, pro které nastudoval roli Osmina (Únos ze serailu), dále v Opéra de Toulon (Alidoro v Rossiniho Popelce) či Opéra National de Lorraine v Nancy.
Koncertně spolupracoval s orchestry jako BBC Symphony Orchestra, Orchestre National de Lyon, Philharmonie Leipzig, Beethoven Orchestra Bonn, Radio Symphony Orchestra Hannover, Česká filharmonie, Pražská komorní filharmonie či Janáčkova filharmonie Ostrava a pravidelně vystoupuje na prestižních festivalech (BBC Proms, Salzburger Festspiele, Pražské jaro, Smetanova Litomyšl). K jeho koncertnímu repertoáru patří například basové party v dílech Bacha (Vánoční oratorium, Janovy pašije), Haydna (Stvoření), Mozarta, Dvořáka či Verdiho (Requiem). V letošní sezoně se představí mj. jako Kecal (Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích), Kuchařka (Láska ke třem pomerančům) a Beneš (Dalibor) v Národním divadle Praha či Lutobor (Libuše) a Farář (Příhody lišky Bystroušky) v Národním divadle Brno.
„Jan Šťáva má postavu zvládnutou do posledního gesta. Je samozvaně nejchytřejší, je hybatelem všeho, je ho plné pódium. Není žádnou rázovitou figurkou, ale reálně se vyskytujícím týpkem. Roli nezpívá, ale hraje, nepředstavuje, ale žije… přináš[í] do interpretačních tradic hodně nového. Užív[á] si skutečnou komedii, ale nepřehrá[vá]; posunuj[e] jindy kašírovanou klasiku k realismu. Zahraj[e] vše, j[e] přirození v každém pohybu, pohledu i mrknutí oka. A j[e] schop[en] zpívat v jakékoli pozici a poloze.“
(Kecal v Prodané nevěstě, JČD, 12. 10. 2018, z recenze Petra Vebra pro KlasikaPlus.cz)