Od svého Londýnského debutu v roce 2009 si Mahan Esfahani vydobyl postavení prvního cembalisty své generace. Jeho umělecký záběr zahrnuje doslova všechny oblasti klasické intepretace hudby – od kritiky uznávaných provedení a nahrávek standartního repertoáru, přes práci s předními současnými skladateli až k novátorským koncertním vystoupením se stěžejními symfonickými orchestry na čtyřech kontinentech. Byl prvním a zároveň jediným cembalistou, který získal ocenění BBC New Generation Artist (2008–2010), Borletti-Buitoni Trust (2009), také byl nominován v kategorii Umělec roku prestižní soutěže Gramophone Awards (2014, 2015, 2017) a dostal se do užšího výběru soutěže Instrumentalista roku vyhlašované Královskou filharmonickou společností (2013, 2019).
Na koncertních pódiích mu byli partnery přední dirigenti jako Leif Segerstam, François Xavier-Roth, Ilan Volkov, Riccardo Minasi, Ludovic Morlot, Alexander Liebreich, Martyn Brabbins, Thomas Dausgaard, Jiří Rožeň, Antoni Wit, Thierry Fischer, Jiří Bělohlávek a Andris Poga spolu se světovými orchestry a také ansámbly věnujícími se soudobé hudbě. Své sólové projekty Mahan prolíná s komorní spolupráci po boku umělců jako Antje Weithaas (housle), Emmanuel Pahud (flétna), Nicholas Daniel (hoboj), Michala Petri (zobcová flétna) a Hille Perl (viola da gamba).
Esfahaniho práce na poli nové a moderní hudby je mimořádně uznávaná. Ostře sledované sólové a koncertantní skladby na zakázku psané Georgem Lewisem, Brettem Deanem, Bentem Sørensenem, Miroslavem Srnkou, Poulem Rudersem, Anahitou Abbasi, Laurencem Osbornem, Gary Carpenterem, Elenou Kats-Chernin, Oscarem Jockelem, Danielem Kidanem, Michaele Berkeleyem a dalšími soudobými tvůrci jsou páteřní částí jeho repertoáru. Jeho odhodlání objevovat současný hlas cembala je zachyceno na albu Musique? (2020). Toto CD vydané společností Hyperion je kompilací elektronických a akustických skladeb, která obsahuje i moderní oživení díla Luca Ferrariho Programme commun pro cembalo a magentofonový pás (1974).
Jeho bohatá diskografie nahraná pro Hyperion Records a Deutsche Grammophon – včetně vznikající série kompletního Bachova díla pro Hyperion – byla oceňována v anglickém i dalším cizojazyčném tisku a vyhrála Gramophone award, dvě ceny BBC Music Magazine, ceny Diapason d’Or a Choc de Classica ve Francii a také ICMA. Zrovna tak posbírala několik editorských ocenění v různých publikací včetně zařazení na seznam stěžejních počinů klasické hudby časopisu Telegraph a do žebříčku top nahrávek listu New York Times.
Mahana Esfahaniho můžeme často slyšet coby komentátora na stanicích BBC Radio 3 a Radio 4, a také moderátora pořadů Record Review, Building a Library a Sunday Feature, stejně jako v živém vysílání spolu s populárním matematikem Marcusem du Sautoy. Pro nedělní vysílání BBC v současné době pracuje na svém čtvrtém dokumentu na témata, mj. rané historie afroamerických skladatelů ve sféře klasické hudby nebo vývoje orchestrální hudby v Azerbajdžánu. Pravidelně přispívá do kulturních rubrik pro takové plátky The Critic, Engelsberg Ideas, The New Yorker, Guardian, Times a další tištěná média.
Narozen v Teheránu v roce 1984, Esfahani vyrostl ve Sojených státech a studoval muzikologii a historii na Stanfordské univerzitě. Také pracoval jako korepetitor a studoval v Bostonu u Petera Watchorna. Svá studia završil v Praze u oslavované české cembalistky Zuzany Růžičkové. Po několika letech strávených v Miláně, Oxfordu a Londýně se nyní usadil v Praze.
Jako uznání za svůj přínos na poli klasické hudby byl Mahan Esfahani v roce 2022 vyznamenán cenou Wigmore Hall.
Více informací najdete na: www.mahanesfahani.com
Fotogalerie
+5 fotografií
