Soubor Hradišťan má své pevné místo mezi tělesy, které se zapsaly do vývoje folklorismu v českých zemích a které překročily hranici pouhého přenesení lidové písně a tance na jeviště. Svou tvorbou se pohybuje na pomezí žánrů a stylů, přesto s jedním sjednocujícím elementem – lidovou kulturou a jejím odkazem.
V současné době pracuje pod vedením choreografky Ladislavy Košíkové.
Společná spolupráce s uměleckým vedoucím cimbálové muziky Hradišťan Jiřím Pavlicou přinesla nejrůznější hudebně taneční projekty, mezi něž patří např. Třikrát je člověk (2010), Studánko, rubínko (2009), Zpívání o lásce (2002),O člověku (1999), O slunovratu (1998), Skrytá tajemství (1995), V proměnách času(1994), Biblická zastavení (1992). V nich se prezentuje širokou dramaturgií, která se inspiruje zejména v historii a v lidové kultuře, a to v širokém rozpětí od konkrétních autentických projevů či reálií až po obecné filozofické myšlenky, jež se vyslovují k otázkámsoučasného světa.
Taneční soubor Hradišťan spolupracuje s různými hudebními tělesy (Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Pražská komorní filharmonie,The Czech Ensemble Baroque, Slovanský komorní ansámbl, Slovácký komorní orchestr,Societas Incognitorum, Musica Bohemica a další), kde Ladislava Košíková působí jako choreografka a režisérka.
Jedná se o projekty, ve kterých se odráží dědictví slovanské kultury, lidový tanec se stává inspirací pro nová sdělení vyjadřovaná soudobým jazykem, ožívá řeč dávných symbolů a základní principy bytí a nebytí člověka získávají nadčasový charakter.
Za zmínku stojí představení Janáčkovy opery Její pastorkyňa (dir. Sir John Eliot Gardiner) na Mezinárodním hudebním festivalu v Salcburku (2001), komponovaný program z děl českého hudebního romantismu skladatelů A. Dvořáka a B. Smetany s orchestrem Wiener Philharmoniker (dir. Nicolaus Harnoncourt) (2002) , Janáčkův balet Rákoš Rákoczy (2004), Žákovské Vigílie Jaroslava Krčka s Musicou Bohemicou (2006), scénické ztvárnění kantáty Kytice (dir. R. Válek) Bohuslava Martinů společně se Zlínskou Filharmonií B. Martinů, jejíž světová premiéra se uskutečnila na MOF Smetanova Litomyšl 2007 a následně na MHF Pražské jaro 2010 nebo taneční zpracování Catulli Carminy Carla Orffa a Svatby Igora Stravinského s Czech Ensemble Baroque (dir. R. Válek), opět na objednávku MOF Smetanova Litomyšl 2011.
Vyjímečným počinem bylo scénické zpracování České mše Vánoční J. J. Ryby společněs Czech Ensemble Baroque Orchestra and Choir (dir. R. Válek). Z dalších projektů Tanečního souboru Hradišťan jmenujme tanečně hudební revue Claudio Monteverdi a české země se Societas Incognitorum, která proběhla v rámci festivalu Hudba Znojmo 2013, Chléb náš vezdejší (scénické zpracování tří kantát B. Martinů Izaiášovo proroctví, Polní mše a Hora tří světel) se Slovanským komorním ansámblem (dir. T. Krejčí) (2014), Moravský kabaret aneb Na druhé koleji 14:32 se Slováckým komorním orchestrem na hudbu a libreto Vlastimila Pešky (2015), taneční zpracování židovských klezmerů společně s hudebním uskupením RabiGabi a další…
V roce 2018 Taneční soubor Hradišťan opět navázal na spolupráci s Filharmonií B. Martinů hudebně tanečním projektem Na plese národů Rakouska – Uherska (dir. S. Vavřínek), kde zazněly skladby pocházející z různých koutů někdejšího rakouského mocnářství vycházející z kořenů národní kultury jednotlivých národů.
Fotogalerie
+13 fotografií
