Isabelle Druet rozpoutala v doprovodu PKF – Prague Philharmonia zvukomalebné vlnobití

Páteční koncert SHF patřil francouzské hudbě, jenž v podání Isabelle Druet a za doprovodu PKF – Prague Philharmonia přinesl večer plný barev ve skladbách Hectora Berlioze a Maurice Ravela.

Evangelický Kristův kostel doslova opanovala 15. září 2023 vůně Francie. Na koncertu Barvy Francie hostil SHF Isabelle Druet, mezinárodně uznávanou a oceňovanou francouzskou mezzosopranistku, věnující se kromě operního repertoáru, koncertních a recitálových vystoupení také alternativním hudebním a divadelním projektům. Přirozená spontaneita a herecké nadání, které ze zpěvaččina projevu přímo tryská, naplno využila v interpretaci pěveckého cyklu Letní noci Hectora Berlioze a v díle Šeherezáda Maurice Ravela.

Cyklus Letní noci, jenž zahájil první půli koncertu, věnovaného dílu Hectora Berlioze, představuje jeden z nejpůsobivějších Berliozových hudebních počinů. Texty písní, naplněné pocitem smutku a opuštění, čerpal ze sbírky La Comédie de la Mort (Komedie o smrti) romantického básníka Théophila Gautiera. Během šesti zastavení, které však na rozdíl od Schubertovy Zimní cesty, jež jsme měli možnost v rámci letošního SHF rovněž vyslechnout, nemají tak hluboce depresivní ladění, nabízí pohled do své osamělé duše, jež však vyústí v nadějeplný konec. Isabelle Druet při jeho interpretaci naplno využila plasticitu svého hereckého projevu, jenž podpořil barevnou škálu interpretačních možností jejího medového témbru.

V druhé části programu, do které zpěvačka nastoupila v okouzlujících kimonových šatech, se ponořila do exotického světa Šeherezády Maurice Ravela, jež byla zkomponována na básně skladatelova přítele Tristana Klingsora. V tomto písňovém cyklu, jenž tepe smyslnou inspirací Orientu, provedla Isabelle Druet posluchače s lehkostí třemi poémami (v druhé s názvem Kouzelná flétna se zaskvělo flétnové sólo), naplněnými pohádkovou atmosférou, plnou fantazijní smyslnosti a tajemna. Ravelova hudba, překypující pestrostí hudebních prostředků, se jiskřivě rozlévala po prostorách kostela a zpěvaččin hlas při interpretaci klouzal jako plachetnice po vlnách jejích barev, hnán překypující hravostí.

Zatímco v pěveckých vstupech vytvářela PKF – Prague Philarmonia pod vedením skvělého francouzského dirigenta Philippa Bernolda velmi citlivého, svými nuancemi v pianissimech až komorního doprovazeče, v čistě instrumentálních částech naplno projevila své umění. Philippe Bernold, jenž je také světově uznávaným flétnistou, který pedagogicky působí jako profesor na Národní pařížské konzervatoři, vtiskl svému vedení typicky francouzský šarm. Orchestr se pro něj stal paletou barev, které tu něžně, tu velmi energicky, ale vždy velmi citlivě míchal. V jemných linkách smyčců a měkkém zvuku dechů, podpořených skvělými sólovými výkony (anglický roh, klarinet, příčná flétna, fagot, kontrafagot) vykreslil orchestr před posluchači nejprve barvami hýřící obraz Římského karnevalu, symfonické programní předehry s krásným sólem anglického rohu, kterou Hector Berlioz v roce 1843 přikomponoval jako úvod druhého dějství své operní prvotiny Benvenuto Cellini.

Měkký impresionistický nádech pak instrumentální obraz získal při interpretaci orchestrální suity Má matka husa Maurice Ravela. kterou filharmonie přednesla s dětskou něhou, místy až zranitelností, jež však poskytla dostatek prostoru pro vtipné zvukomalebné detaily.

Páteční koncert na Svatováclavském hudebním festivalu vnesl velkou dávku šarmu, pastelové fantazijní hry a jemné kreativity, jejíž lehkost vstoupila jako velmi obohacující střípek do jubilejní festivalové mozaiky.

K dnešnímu dni jsme pro Vás zorganizovali 1288 Koncertů