Schola Gregoriana Pragensis na SHF: Hudební cesta proti proudu času

Sobotní odpoledne 23. září 2023 bylo v rámci Svatováclavského hudebního festivalu věnováno souboru Schola Gregoriana Pragensis, jenž v Kopřivnici v kostele sv. Bartoloměje představil svůj hudební projekt Sedm dní na Karlově univerzitě.

Kopřivnický kostel sv. Bartoloměje vyplnila Schola Gregoriana Pragensis na sobotním koncertu v rámci Svatováclavského hudebního festivalu duchovními skladbami a písněmi, jež zněly na Univerzitě Karlově zhruba mezi lety 1370–1450. Těžiště programu tkvělo v chorálních zpěvech a písních, které reprezentovaly hudbu v oficiálním životě koleje. V té době byla univerzita církevní institucí s kaplemi, kde probíhaly pravidelné bohoslužby s aktivní účastí studentů, jak dokládá Statuta Collegii Beatae Virginis, zakládající listina a kolejní řád tzv. Rečkovy koleje pražské univerzity z roku 1438. Vedle oficiální liturgické hudby zaznívala v rámci studentského dění mimo tyto prostory také duchovní tvorba, jež vznikala na základě studia hudební teorie, a byla navíc obohacována i o hudbu světskou s čistě zábavnou funkcí. Ta vnášela (jak je možno zjistit z druhého sekundárního pramene – soupisu kolejního majetku) i přes opakované zákazy do hudební praxe texty v národních jazycích – češtině, němčině a francouzštině.

Koncertní program Sedm dní na Karlově univerzitě nastínil podobu liturgického týdne univerzitního studenta tak, jak byla zachycena v řádu zmíněné Rečkovy koleje, a každý den představil nejprve v oficiální části spojené s bohoslužbou, přinášející chorální a vícehlasé duchovní zpěvy, a poté zazněla hudba „neoficiální“, odrážející společenský život na kolejích. V programu byla reprezentována například vícehlasými francouzskými motety Degentis vita a Apolinis ecclipsatur či rondeau s milostným textem Jour a jour, latinskou písní o smyslu univerzitního studia Esto quod expertus sis nebo odlehčenou světskou písní ve staré češtině Vsed ďábel babě na plece.

Mužský vokální soubor Schola Gregoriana Pragensis se v čele se svým zakladatelem a uměleckým vedoucím Davidem Ebenem již přes pětatřicet let věnuje interpretaci středověké duchovní hudby, kterou s neutuchající dramaturgickou invencí zprostředkovává současným posluchačům. Vedle pramenného bádání a dramaturgicky promyšlené programové koncepce patří k jeho velkým přednostem, které prokázal i na tomto koncertě, brilantní autentická interpretace, sametová vyváženost v unisonech a až „mnišská niternost“. Polyfonní skladby naopak daly prostor k rozvoji barevných hlasových odlišností jednotlivých sólistů, mezi nimiž vynikl sugestivní témbr Ondřeje Holuba, jemuž je, jak se zdá, tento styl bytostně vlastní.

Odpolední kopřivnický koncert se nesl v duchu vokálního mistrovství zahaleného do interpretační lehkosti, se kterou tento renomovaný soubor zprostředkoval posluchačům pestrý repertoár studentů Univerzity Karlovy na přelomu 14. a 15. století.

 

K dnešnímu dni jsme pro Vás zorganizovali 1288 Koncertů