Nové dvojalbum BEETHOVEN – SCHUBERT: Septet – Octet získalo prestižní ocenění Tip Harmonie (březen 2022)! Live nahrávka mistrovských děl dvou velikánů vznikla z festivalového koncertu Velkolepá komorní hra v zámecké kapli v Nové Horce u Studénky v podání předních českých interpretů včetně sólistů České filharmonie. Beethovenův Septet Es dur (Septuor) vznikal souběžně s jeho první symfonií a během krátké doby se stal jedním z jeho nejúspěšnějších a nejoblíbenějších děl pro „velké komorní obsazení“. Na jeho interprety jsou kladeny vysoké interpretační nároky, a to jak pro jednotlivce, tak technicky pro utvoření ansámblu, kdy se musí sejít špičkoví hráči jednotlivých nástrojových skupin. Svojí délkou 40 minut se velice blíží serenádě, podobně jako následující Schubertův Oktet F dur (60 minut), který byl komponován na zakázku právě jako protiváha k Beethovenovu opusu a je tedy i podobně strukturně vystavěn. Dvojalbum bylo vydáno zároveň producentem a hudebním režisérem Igorem Františákem (FMG Artists) na konci minulého roku.
CD můžete nyní objednat na adrese info@shf.cz
Recenze – časopis Harmonie (3/2022): „Čeští vydavatelé mě v době pandemie příjemně překvapují. Bonusem je pro mě pak skutečnost, že Supraphonu vyrostla tvrdá domcí konkurence, nikoliv v kvantitě a ve finančním obratu, ale v umělecké hodnotě. Škoda, že si toho ještě dostatečně nevšimly zahtaniční časopisy a (české) odborné ankety. Zajímavou produkci pak vytvářejí nejen menší firmy (například Animal Music, Radioservis, na Slovensku Pavlik Records), ale i fyzické osoby. Jedním z nejodvážnějších a nejambicióznějších vydavatelů je Igor Františák. Aby zaštítil své různorodé plány a sny, založil komplexní hudební agenturu FMG Artists. Občas se mu podaří z finančních potůčků soustředit dostatečný budget na vydání nahrávky, která nikdy není zapomenutelným průměrem. Platformou je jeho Svatováclavský hudební festival. Před časem to byl Brahms a Mozart se Zemlinského kvartetem a Brahms s Martinem Kasíkem a Petrem Prausem.
V září 2020 vznikla nahrávka Beethovenova Septetu Es dur op. 20 a Schubertova olbřímího Oktetu F dur, D. 803, op. 166, která výtvarně úzce navazuje na předchozí projekty. Pan Františák si vybral elitní spolupracovníky. S vykřičníkem bych dodal, že výsledek na CD je téměř totální live snímek, bez obligátních dotáček po skončení koncertu! Jaký je můj názor po opakovaném poslechu? Stylově je to dokonalé, souhra a technické provedení je na hranici toho, co je v rámci záznamu živého provedení možné (naštěstí jsou tam drobňoučké nesoulady, takže zní snímek „lidsky“), zvukový obraz respektuje komorní zámecký prostor. Měl jsem pocit, že hlavní myšlenkou bylo vytvořit při vší mnohovrstevnatosti jednotný celek. Aby bylo zřejmé, že Franz „jen“ pokračoval v tom, co Ludwig tak úžasným způsobem rozehrál. Co se týká posouzení hudby autorem sleeve note, souhlasím, že Beethovenův septet patří k „nejdůstojnějším“ loučením s žánrem divertiment, otazník bych určitě položil nad rezolutním výrokem, že Schubertův oktet je největší ze všech jeho děl, co se týká „hloubky výrazu“. Hlavní interpretační devízou je propojenost všech muzikantů, stejný názor na partitury, jednotné „dýchání“, velmi podobná emocionalita a již zmíněná stylovost. Nicméně přece jen bych speciálně ocenil výkon primária Bennewitzovců Jakuba Fišera, Igora Františáka, jejichž dialog je mimořádný, a herní projev Ondřeje Vrabce. Na koncertě se sešlo vskutku mimořádné hudební společenství.
Na závěr velmi osobní poznámka. Nevšední zvukový výsledek mi kazí výtvarný koncept. Chápu, že když vydavatel zvolil určité výtvarné řešení u předchozích desek, chtěl triádu zakončit ve stejném grafickém modu. Pominu-li stylizované hvězdné nebe, což vypadá jednak nevýrazně, jednak prvoplánově, tak oné syté červené barvy, které v boldovém písmu vypadá přesyceně a trochu rozostřeně, je skutečně příliš a na mě nepůsobila, když odmyslím, že se na tmavém podkladu špatně čte, příjemně. (Pokračovat ve stejné výtvarné filozofii by bylo nešťastné.) Přirovnal bych to k mému vztahu k houslistce Janine Jansen. Obdivuji její hru a muzikalitu, ale radši ji poslouchám, než se dívám při hře na její tělo, zvlášť pak pravou paži… K nahrávkám obou skladatelů se určitě budu vracet, ale bez bookletu.“
Luboš Stehlík
šéfredaktor Harmonie
Bennewitzovo kvarteto: Jakub Fišer, Štěpán Ježek – housle / Jiří Pinkas – viola / Štěpán Doležal – violoncello
Petr Ries – kontrabas / Igor Františák – klarinet / Ondřej Vrabec – lesní roh / Martin Petrák – fagot
