Clara Schumannová (1819–1896): Tři romance pro housle a klavír, op. 22
Ludwig van Beethoven (1770–1827): Sonáta c moll pro housle a klavír č. 7, op. 30/2
Johannes Brahms (1833–1897): Scherzo c moll pro housle a klavír, op. WoO 2 (posth)
Antonín Dvořák (1841–1904): Romantické kusy pro housle a klavír
Bedřich Smetana (1824–1884): Z domoviny pro housle a klavír
Potíže se sluchem začal Beethoven pociťovat v roce 1795. Prudké zhoršení nemoci slavný
skladatel zachytil o 7 let později také písemně ve své Heiligenstadtské závěti, adresované
svým bratrům. V její časové blízkosti vznikla také Sonáta c moll pro housle a klavír, která
hudebně mistrně líčí onu Beethovenovu turbulentní životní etapu, plnou otřesů, nadějí a
pochybností nad nejistou budoucností. Scherzo c moll patří mezi nejranější skladby Johannesa
Brahmse. Rodák z Hamburku jej psal ještě pod dohledem svého mentora a skladatele Roberta
Schumanna. A Schumannovou Sonátou d moll pro housle a klavír koncert vyvrcholí. Vznikla
v době, kdy již skladatele sužovalo psychické onemocnění. I těžký osud však může v umění
přinést zajímavé svědectví, které rozezní jeden z nejlepších českých pianistů Igor Ardašev
spolu s houslistou Františkem Novotným.