Velikán klasicistní hudby, dravý podivín, který skládal i hluchý, přelomový hudební génius – tak a mnohem šířeji by se dalo mluvit o Ludwigu van Beethovenovi, který by letos oslavil 250. narozeniny. SHF letos chystá jeho výročí vyzdvihnout uvedením hned devíti skladeb, z nichž duchovními monumenty, oratoriem Kristus na hoře Olivetské a Missou solemnis festival započne a vyvrcholí.
Letošní festivalový ročník se ponese v duchu oslav Ludwiga van Beethovena (1770–1827). Moravskoslezskou metropoli rozezní špičkově provedené skladby vrcholného představitele klasicistní hudby v mnoha různých podobách – od klavírního či houslového recitálu nás přenesou komorní soubory až po rozsáhlá díla s orchestrem, sborem a sólisty.
Jana Sibera
Festivalová přehlídka bude zahájena i letos velkolepě, a to nádherným oratoriem Kristus na hoře Olivetské. V rámci patriotistických tradic na prvním koncertu festivalu nebude chybět Janáčkova filharmonie Ostrava – a to pod taktovkou nového hlavního hostujícího dirigenta JFO Petra Popelky, kterou doplní nejlepší český sbor – Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy. Trojici ústředních postav (Seraf, Ježíš a Petr) ztělesní sopranistka Jana Sibera, tenorista Richard Samek a basista ostravské opery Martin Gurbaľ.
Skvělý hudební zážitek zajisté slibuje také provedení Beethovenova jedinečného Septetu (Septuoru) Es dur společně se Schubertovým Oktetem F dur. Mistrovská díla dvou velikánů zazní v podání předních českých interpretů včetně sólistů České filharmonie. Beethovenův septet vznikal souběžně s jeho první symfonií a během krátké doby se stal jedním z jeho nejúspěšnějších a nejoblíbenějších děl pro „velké komorní obsazení“. Na jeho interprety jsou kladeny vysoké interpretační nároky, a to jak pro jednotlivce, tak technicky pro utvoření ansámblu, kdy se musí sejít špičkoví hráči jednotlivých nástrojových skupin. Svojí délkou 40 minut se velice blíží serenádě, podobně jako následující Schubertův Oktet (60 minut), který byl komponován na zakázku právě jako protiváha k Beethovenovu opusu a je tedy i podobně strukturně vystavěn. Program zazní nejen v Ostravě, ale bude jím i slavnostně otevřen rekonstruovaný zámek Nová Horka u Studénky. Těšit se můžete na Bennewitzovo kvarteto & Petra Riese (kontrabas), Igora Františáka (klarinet), Ondřeje Vrabce (lesní roh) a Martina Petráka (fagot).
Markéta Cukrová
„Věřím v příchod nového života, život věčný, amen.“ Beethovenův zvukový obraz věčnosti, brilantně rychlé modulace, zdánlivě nekonečná řada křížících se stupnic i složitost zvuku, to je Credo jeho Missy solemnis, prostřednictvím níž si vydobyl největší úspěchy. Pět hlavních částí této mše stojí v dobovém kontextu velice ojediněle vedle sebe jako téměř oddělená stavebně dokonalá díla. V každém z nich vyniká Beethovenova originální kompoziční technika, s níž si dokázal silně intelektuálním způsobem pohrávat s každým slovem, jeho významem a symbolikou. Oslavná mše, kterou bude festival také slavnostně zakončen, bude provedena v exkluzivním sólistickém obsazení – Simona Šaturová (soprán), Markéta Cukrová (mezzosoprán), Jaroslav Březina (tenor) a František Zahradníček (bas) – společně s Českým filharmonickým sborem Brno a PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Václava Lukse.
Pokud bychom se zamysleli nad nejvyšší klasicistní církevní hudbou jako celkem, musíme dát zapravdu muzikologovi Charlesi Rosenovi, který tento fenomén ve své monografii trefně popsal na několika řádcích u čelných představitelů tzv. první vídeňské školy:
„Klasicismus je nejproblematičtější v religiózní hudbě. Každého skladatele postihl speciální a odlišný druh smůly. Mozartovy dvě největší religiózní díla zůstala napůl nedokončená: Mše c moll z roku 1783 KV 427 a Rekviem, na kterém pracoval před smrtí. Na mše Josepha Haydna se útočilo pro jejich nevhodný charakter už během skladatelova života. Beethovenova první Mše C dur byla příčinou jeho nejvíce ponižujícího veřejného neúspěchu; kníže Esterházy, pro kterého ji psal, ji přijal s pohrdáním. Jeho Missa solemnis D dur dodnes působí jako náročné dílo. Pokud jde o oratorium Kristus na hoře Olivetské, toto snad nikdy nepřekročí obyčejnou korektnost, ani pod ni neklesne. Důvodem těchto těžkostí bylo nepřátelství katolické církve vůči instrumentální hudbě během 18. století. Používání nástrojů v kostele se zakazovalo, dokonce i nařízením rakouské vlády v 80. letech 18. století, v čase velké tvůrčí aktivity Haydna i Mozarta.“
Devět děl, které zazní na počest Ludwiga van Beethovena
BEETHOVEN 250: Kristus na hoře Olivetské (zahajovací koncert)
Čtvrtek 3. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele
Ludwig van Beethoven (1770–1827): Symfonie č. 4 B dur, op. 60,
Ludwig van Beethoven: Kristus na hoře Olivetské, oratorium, op. 85
BACH / HAYDN / BEETHOVEN / Klavírní recitál
Pátek 4. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor
Ludwig van Beethoven (1770–1827): Sonáta As dur pro klavír, op. 110
BEETHOVEN / MESSIAEN: Kvartet pro konec času
Sobota 5. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor
Ludwig van Beethoven (1770–1827): Sonáta A dur pro housle a klavír „Kreutzerova“, op. 47
BEETHOVEN / BRAHMS / SCHUMANN: Houslový recitál
Neděle 6. 9. 2020, 18:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor
Ludwig van Beethoven: Sonáta c moll pro housle a klavír č. 7, op. 30/2
BEETHOVEN / BRAHMS: Klavírní tria
Sobota 12. 9. 2020, 15:00, Ostrava – Slezská Ostrava – Husův sbor
Ludwig van Beethoven (1770–1827): Klavírní trio B dur, op. 97
SUK / MOZART / BEETHOVEN / DVOŘÁK: Válím hudbu 2020
Pátek 18. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Evangelický Kristův kostel
Ludwig van Beethoven (1770–1827): Romance č. 2 F dur pro housle a orchestr, op. 50
BEETHOVEN / SCHUBERT: Velkolepá komorní hra
Sobota 26. 9. 2020, 18:00, Ostrava-Zábřeh – Kostel Svatého Ducha
Neděle 27. 9. 2020, 17:00, Nová Horka – Zámek, kaple Nalezení sv. Kříže
Ludwig van Beethoven (1770–1827): Septet Es dur, op. 20
BEETHOVEN 250: Missa solemnis (závěrečný koncert)
Pondělí 28. 9. 2020, 19:00, Ostrava – Katedrála Božského Spasitele
Ludwig van Beethoven (1770–1827): Missa solemnis D dur, op. 123
(em)
