CLAIRE LEFILLIÂTRE
soprán
Studovala zpěv u Alaina Bueta, Valérie Guillorit a Mariam Sarkissian, barokní deklamaci a gestikulaci pak u Eugèna Greena a Benjamina Lazara. Vědoma si nezbytnosti vztahu hlasu a těla, studovala v letech 2009–2012 v „Centre de Formation Technique Alexander d’Agnès de Brunhoff à Paris“. Již 20 let je známa jako jedna z největších specialistek na interpretaci francouzské a italské hudby 17. století. Spolupracuje s řadou ensemblů jako jsou Le Poème Harmonique, Les Nouveaux Caractères, l’Ensemble La Fenice, Le Holland Baroque Society, La Tempête či Les Epopée, se kterými pravidelně vystupuje na scénách francouzských (Opéra Comique, Opéra de Rouen, Théâtre de Caen, Opéra d’Avignon, Grand Théâtre de Provence v Aix-en-Provence) i mezinárodních – v Bruselu, Amsterdamu, Luxembourgu, Barceloně, Římě, Krakově, Tallinu, Trondheimu, Stockholmu, Saint-Pétersbourgu, Moskvě, Tokyu, Kobé, New Yorku, Washingtonu, San Franciscu, Buenos-Aires, Bogotě, Pekingu, Šanghaji, Hong-Kongu, Delhi, Sydney, Melbourne aj. V oblasti opery spolupracuje pravidelně s Le Poème Harmonique a s režisérem Benjaminem Lazarem, kdy již ztvárnila ženské role v Molièrově Měšťákovi šlechticem, titulní roli Marazzoliho La Vita Humana, Hermione v Lullyho Cadmus et Hermione; Clori v Cavalliho Egisto či Marii Magdalenu v Il Terremoto Antonia Draghiho. Dále vystoupila jako Annio v Mozartově La Clemenza di Tito (Jérémie Rhorer); jako La Musica a La Messagiera v Monteverdiho Orfeovi s ensemblem Akadêmia; Pulcheria v Händelově Richardovi I. po boku Franca Fagioliho (Benjamin Lazar / Michael Hofstetter), nebo také jako Proserpine v Monteverdiho Orfeovi s ensemblem Les Traversées Baroques (Etienne Meyer / Yves Lenoir).
Touha po objevování a poznávání přivedla Claire Lefilliâtre k práci na speciálních projektech, propojujících zdánlivě nesourodé umělecké světy – např. autorská představení napsaných přímo pro ni (režie Benjamin Lazar), nebo koncerty francouzského chansonu ve spolupráci s Emily Loizeau. S Australian Brandenburg Orchestra (dirigent Paul Dyer) a australskou artistickou skupinou CIRCA provedla také představení propojující barokní hudbu a cirkus apod. Nevyhýbaje se ani pozdějšímu repertoáru, Claire Lefilliâtre spolupracuje s bruselským instrumentálním souborem Oxalys (Mahlerova 4. symfonie, Chants d’Auvergne J. Cantelouba, J. Crasova Panova flétna, Beriovy Folk songs). S tímto souborem natočila desku skladeb Josepha Jongena (2017). Její nenapodobitelný hlas také můžeme slyšet ve filmech Eugèna Greena (Le Pont des Arts, Toutes les Nuits či Le Fils de Joseph).
V roce 2021 vystoupí s ansámbly Les Épopées, Le Poème Harmonique, Il Festino i bruselského Oxalys, na koncertech ve Francii i v zahraničí. Je též pozvána do Japonska ke ztvárnění Lullyho Armidy v prosinci 2021.
