Dmitrij Sitkoveckij

Dmitrij Sitkoveckij je po celém světě uznáván jako renesanční člověk, který významně zasahuje do všech složek hudebního života. Během své více než čtyřicetileté kariéry vytvořil řadu nahrávek, je uznávaným houslistou, dirigentem, autorem, aranžérem a facilitátorem – a v hudební společnosti zaujímá nesporné a úctyhodné postavení jako významná osobnost a pedagog.

Siktovetskij letos završuje svou poslední, dvacátou sezónu na pozici hudebního ředitele Symfonického orchestru města Greensboro v Severní Karolíně. V uplynulých dvou desetiletích je podepsán pod více než 120 orchestrálními programy od Bacha po Brubecka se sólisty světové úrovně. Mezi jeho úspěchy se řadí i komorní série Rice Toyota Presents Sitkovetsky & Friends prováděná v novém centru Steven Tanger Center for the Performing Arts v USA s kapacitou 3000 míst.

Sitkoveckij se těší plodné dirigentské kariéře; spolupracoval například s orchestry Academy of St-Martin-In-The-Fields, Dallas Symphony, London Philharmonic, Orchestre de chambre de Paris, Luzerner Sinfonieorchester, Orchestra della Toscana, Royal Philharmonic Orchestra, San Francisco Symphony, Shanghai Symphony, Tokyo Metropolitan Orchestra, Japan Century Symphony a dalšími. V roce 1990 založil komorní orchestr New European Strings (NES) sdružující nejvýznamnější hráče na smyčcové nástroje ze špičkových evropských těles, kteří pocházejí z ruského i západního hudebního okruhu. Od roku 2003 působí Sitkoveckij jako hudební ředitel Greensboro Symphony Orchestra v Severní Karolíně, předtím působil jako umělecký vedoucí v Orquesta Sinfónica de Castilla y Leon, v Ruském státním symfonickém orchestru Evgeny Svetlanov a v Ulster Orchestra.

Sitkoveckého houslovou kariéru dokumentuje rozsáhlá diskografie čítající více než 40 nahrávek, která odráží působivou šíři jeho repertoáru. Na jeho nahrávkách se podílejí orchestry jako například London Symphony, Philharmonia a Royal Concertgebouw Orchestra, spolupracoval s legendárními mistry, jako jsou Sir Colin Davis, Mariss Jansons, Sir Neville Marriner a Yehudi Menuhin. Jako sólista vystupoval s předními světovými orchestry – mimo jiné s Berlínskou filharmonií, Chicago Symphony, Cleveland, LA Philharmonic, Gewandhaus zu Leipzig, New York Philharmonic, NHK Symphony Orchestra, Tokyo a Philadelphia Orchestra.

Vzhledem k jeho úžasné schopnosti proměnit jakýkoli projekt ve velmi očekávanou uměleckou událost byl Sitkoveckij přizván k založení, rozvoji a vedení řady festivalů, včetně Korsholmského hudebního festivalu ve Finsku (1983-1993 a 2002), Mezinárodního hudebního festivalu v Seattlu (1992-1997), Hedvábné stezky hudby v Ázerbájdžánu (1999) a Festivalu del Sole v Toskánsku (2003-2006).

Sitkoveckij je také velmi žádaný jako člen poroty, hudební expert a pedagog. V poslední době působil jako porotce na Mezinárodní houslové soutěži v Indianapolis, Concours Musical International de Montréal, Mezinárodní Čajkovského soutěži a houslové soutěži Enescu. K dalším významným událostem patří Sitkoveckého debutová přednáška na TEDx s názvem The Power of Curiosity (Síla zvědavosti), vydání jeho první knihy Dmitry Sitkovecky: Doaloques (Dmitrij Sitkoveckij: Dialogy) a série rozhovorů s různými osobnostmi z hudebního světa na kanále Medici.tv s názvem It Ain’t Necessarily So (Nemusí to být nutně tak).

Jméno Dmitrije Sitkoveckého se stalo synonymem pro umění transkripce. Jeho kultovní orchestrální verze a verze smyčcového tria Goldbergových variací J. S. Bacha žijí vlastním životem a těší se pravidelnému uvádění a nahrávání mnoha předních interpretů současnosti. Po tomto nebývalém úspěchu Sitkoveckij pokračoval v úpravách více než šedesáti děl významných autorů, jako jsou Bartók, Beethoven, Brahms, Haydn, Schnittke nebo Šostakovič.


Fotogalerie

K dnešnímu dni jsme pro Vás zorganizovali 1275 Koncertů