Koncert představí zvláště italské autory, jejichž díla byla oblíbena v Londýně kolem roku 1720 – ať již díky jejich místnímu uměleckému působení (Mancini, Sammartini, Finger) nebo skladbám zde vydaným tiskem (flétnová transkripce Corelliho Folie). Forma sonáty byla v té době především pokusem o “redukci” operního virtuózního stylu do instrumentální podoby. Na to odkazuje Cantata per flauto, která je zároveň jediným autorovým opusem pro zobcovou flétnu (J. A. Hasse byl jinak megastar operním autorem). Zajímavým dokladem “hudební peregrinace” je osud a tvorba Gottfrieda Fingera. Rodák z Olomouce po několika zastávkách působil dlouhou dobu v Londýně, kde se mj. živil pořizováním transkripcí houslové literatury pro zobcovou flétnu.