Bedřich Smetana (1824–1884): Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“, HN814
Leoš Janáček (1854–1928): Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“
„… moje choroba mi nedovoluje nepřetržitě pracovati déle než hodinku; potom musím v práci ustat, jelikož obyčejně tím silné hučení v uších povstane a mne k pokračování práce dělá neschopným…“
Svědectví Bedřicha Smetany o pomalém a vyčerpávajícím zápase pochází z doby, kdy pracoval na svém prvním smyčcovém kvartetu „Z mého života“. Můžeme jej vnímat jako umělecky mistrovské zachycení osudu skladatele, který v poslední větě ústí do děsivé hudební scény: nad tremolem druhých houslí a violy se ozve hvizd vysokého flažoletu, evokující skutečnou nemoc. Také Leoš Janáček do svých kompozic otiskl autobiografické prvky. K napsání svého nejintimnějšího komorního díla mu stačilo pouhých 22 dnů. V centru jeho inspirace stála Kamila Stösslová, Janáčkova múza, k níž skladatel toužebně vzhlížel od roku 1917. Smyslově opojná a žhavá hudba tohoto kvartetu, vznikla v Janáčkových 74 letech. Pavel Haas Quartet je pověstný eruptivní energickou interpretací a jistě se ujme výjimečných skladeb s působivostí sobě vlastní.