Kryštof Harant aneb Putování do Svaté země
„Hudební cesta po stopách českého renesančního humanisty“
Agha Mo’men (c.1525–1600): Tasbih-i Misri, MSS s.317
Kryštof Harant (1564–1621): Missa quinis vocibus / Credo
Anonym (16. stol..): Naqsh Dar Bazm-e Del, poem by Hafez (1315–1390), MSS s 314
Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Kyrie
Kiya Tabassian (1976): Namaz-e Sham-e Ghariban – poem by Hafez (1315-1390)
Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Gloria
Shishtari Murad (?–1688 ): Chashm-e Mast, Huseyni Agir Semai
Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Sanctus
Kâsebâz-i Misri (16. stol..): Pishref-i Misri & Sama‘i, MSS s.318-319
Seyyid Seyfullah (16. stol.): Bu Ashk Bir Bahri Ummandir, Nihavend ilahi, MSS s.318
Kryštof Harant: Maria Kron
Kryštof Harant: Missa quinis vocibus / Agnus Dei
Paschal de l’Estocart (c.1538– po roce 1587) / Ali Ufki (1610-1675): Psalm 4 / Mezmur 2 & 4
Kryštof Harant: Qui confidunt
Kiya Tabassian: Parvaz
Kryštof Harant (arr. Jaroslav Pelikán) / Gazi Giray Han (1554–1607) : Dies est laetitiae / Mâhur Peşrev, Edvar-i Musiki
Anonymous (16. století): Otce Buoha nebeského, (Benešovský kancionál) / Dar Nazar Baziye Ma, poem by Hafez
Nevšední putování českého renesančního humanisty Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic poodhalí pěvci ansámblu Cappella Mariana v čele s andělským sopránem Hany Blažíkové a barevným tenorem Vojtěcha Semeráda. Pro tento originální projekt si přizvali virtuózního hráče na perský nástroj setar Kiyu Tabassiana a jeho kanadský soubor Constantinople (východní nástroje kanun, perkuse, kemenče ad.). Harantův hudební odkaz nám díky historickým turbulencím bohužel zůstal neúplný. Cílem tohoto projektu Cappelly Mariany je představit všechny jeho dochované skladby, včetně torz v autentické aranži, a přiblížit posluchači také jeho literární odkaz – na svou dobu ojedinělý počin vykonání cesty do Svaté země a zpět. Harantův barvitý cestopis, který bude vyprávěný z vybraných úryvků (recitace Jiří N. Jelínek), bude průvodcem na hudební cestě do exotických krajin Kypru, Jeruzaléma, Sinaje, či Káhiry, kde kromě Harantových skladeb zazní i hudba vzdálených zemí. Nechte se okouzlit!