Sopranistka Marie Smolka se narodila v Ostravě, vyrůstala však v Německu, kde dnes působí na několika hudebních scénách. Ztvárnila několik rolí klasického repertoáru od Hraběnky a Neddy po Violettu a Mimì, ale nebrání se ani soudobé opeře, kdy zkušenosti má s díly Philipa Glasse či Olivera Hartmanna. Výrazné místo v jejím repertoáru zaujímá také koncertní a oratorní tvorba. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz vznikl u příležitosti vystoupení Smolky na závěrečném koncertu Svatováclavského hudebního festivalu, kde 28. září zazní Mendelssohnovo oratorium Eliáš pod taktovkou Rolanda Kluttiga.
Jak se žije mladým českým sopranistkám v Německu? Mohla byste na úvod našim čtenářkám a čtenářům trochu přiblížit svou cestu k hudbě a také za hranice naší země?
Narodila jsem se v Ostravě, ale vyrůstala jsem v Německu. Vlastně jsem se tedy celý život pohybovala mezi dvěma zeměmi, jazyky a kulturami. Německo bylo místem, kde jsem vyrůstala, získala hudební vzdělání a nakonec našla cestu k opeře. Zároveň můj český původ vždy zůstal součástí toho, kým jsem.
Moje cesta k hudbě přitom nebyla nějak předurčená. Ke zpěvu a později k opeře jsem dospívala postupně a v určitém okamžiku se z této vášně stalo mé povolání. Od té doby mě hudba zavedla daleko za hranice Německa a umožnila mi pracovat na různých scénách a s nejrůznějšími umělci. Možná právě proto dnes vnímám hranice méně geograficky. Jako zpěvačka jsem neustále na cestách a setkávám se s jinými jazyky, kulturami i způsoby práce… Vnímám to jako velký dar.
Celý rozhovor si můžete přečíst na KlasicePlus.
KOUPIT VSTUPENKU NA ZÁVĚREČNÝ KONCERT
